7. březen 2021 10:35 hod. Sedmý den, nejtvrdšího lockdownu v novodobé historii Česka. Vydávám se na přibližně stokilometrovou cestu na kole v katastru svojí – naší obce. Jinde oficiálně sportovat nemůžu.
Protože vládní nařízení nedovolovalo opustit bezdůvodně hranice katastru obce, rozhodl jsem se, že svůj plánovaný přibližně čtyřhodinový cyklistický trénink odjedu na nejlepší silnici, která v katastru naší obce leží a tou je bezpochyby nedávno dokončená, 1350 m dlouhá „polňačka“, silnice, vedoucí z dolního konce naší boce k lesu.
Proč tato silníce, právě kvůli její kvalitě. Loni u nás svitavští cestáři, záměrně nepoužívám slovo silničáři, provedli „výspravu silnice emulzí a kamenivem“ v celé šíři vozovky a tak to u nás vypadalo jako ve štěrkovém lomu, na silničním kole se po tom jezdit fakt nedalo. Na podzim loňského roku pak přišla na řadu realizace polní cesty za 9,5 milionu korun, s kvalitním povrchem, proto jsem zvolil právě ji. Nikdy předtím jsem takovou vzdálenost na tak krátkém úseku nejel. Můj stokilometrový cíl znamenal celkem 37 jízd tam a zpět. Počasí přálo, bylo sice větrno, ale kdy u nás nefouká, krásně svítilo sluníčko.
Přesto, že jsem nemohl překonat hranice katastru obce, mnohokráte jsem zcela legálně překonal, historické zemské Česko – Moravské hranice a také hranice evropského rozvodí, které silnici protíná.
Celkově jsem najezdil něco málo přes 101 km a na trati jsem strávil necelé 4:45 hod.
Můj bláznivý trénink popsal i redaktor Svitavského deníku a rovněž o něm natočil reportáž Český rozhlas. Obojí je k dispozici po klepnutí na odkaz.
piromancz.wordpress.com 